Únik kódu Claude odhaluje víc, než Anthropic chtěl

Stane se. Anthropic aktualizoval svůj npm balíček Claude Code na verzi 2.1.88 a omylem v něm nechal soubor se zdrojovou mapou. Výsledek? Přes 512 000 řádků TypeScript kódu je venku a komunita se v něm okamžitě začala hrabat.

To, co našli, není jen další chatbot. Únik odhalil projekt s kódovým jménem KAIROS. Nejde o model čekající na prompt, ale o permanentně běžícího agenta. Představte si to jako systémový daemon, který neustále běží na pozadí a zpracovává data.

Nejzajímavější částí KAIROS je funkce autoDream. Když je agent nečinný, nespí. Spustí proces, který konsoliduje jeho paměť. Je to jako když spíte a mozek třídí zážitky. autoDream slučuje data, odstraňuje duplicity a ověřuje fakta proti sobě.

Jde o přímý útok na největší slabinu LLM: zapomínání a ztrátu kontextu v delších interakcích. Architektura paměti má tři vrstvy: rychlý index, témata na vyžádání a prohledávatelný transkript konverzací. Celý systém aktivně bojuje proti 'entropii kontextu'.

Kód také odhalil systém 'Buddy'. V podstatě digitální mazlíček ve stylu Tamagotchi, kterého si uživatel vychovává. Existuje 18 druhů, mají různé úrovně vzácnosti a statistiky. Z technického hlediska je to geniální způsob, jak řešit persistentní stav a engagement.

Co je pro inženýra fascinující, je přístup k integritě dat. Systém používá tzv. 'Strict Write Discipline'. Paměť je považována za nedůvěryhodný 'náznak', nikoli za absolutní pravdu. AI si nevěří a neustále ověřuje své vlastní uložené informace.

Celý leak není jen drb. Je to skoro kompletní technický blueprint pro stavbu pokročilých, persistentních AI agentů. Ukazuje, jak se Anthropic snaží vyřešit fundamentální problémy s pamětí a stavem, které brzdí současné modely.