Microservices, neboli mikroslužby, je styl softwarové architektury, při kterém je jedna velká a komplexní aplikace rozložena na sadu malých, nezávislých a specializovaných služeb. Každá mikroslužba se zaměřuje na jednu konkrétní byznysovou funkci (např. správa uživatelů, zpracování plateb, odesílání notifikací), má vlastní databázi a komunikuje s ostatními službami prostřednictvím dobře definovaného API.
Tento přístup je protikladem tradiční monolitické architektury, kde jsou všechny funkce aplikace pevně propojeny v jednom velkém celku. Pokud v monolitu selže jedna komponenta, může to ohrozit chod celé aplikace. Úpravy a nasazování nových verzí jsou pomalé a rizikové, protože i malá změna vyžaduje testování a nasazení celého systému najednou.
Architektura mikroslužeb tuto rigiditu odstraňuje. Každou službu lze vyvíjet, testovat a nasazovat nezávisle na ostatních, což dramaticky zrychluje inovační cyklus. Jednotlivé týmy mohou pracovat autonomně a dokonce používat pro své služby různé technologie. Tento model také umožňuje efektivní škálování – pokud je jedna služba (např. košík v e-shopu) přetížená, stačí posílit pouze ji, nikoliv celou aplikaci. I přes své výhody přináší tento přístup nové výzvy v podobě složitější správy, monitoringu a zajištění konzistence dat napříč distribuovaným systémem.