
Poptávka po AI výpočetním výkonu je astronomická, ale fyzická stavba datových center je zoufale pomalý proces. SoftBank teď zakládá novou firmu Roze AI, která má tento problém vyřešit nasazením autonomních robotů přímo na stavbu.
Každý, kdo se kdy podílel na velkém infrastrukturním projektu, ví, že realita je beton a ocel. Ne kód. Aktuální limit pro škálování AI není ani tak v čipech, jako v rychlosti, jakou jsme schopni postavit budovy, které je budou hostit. Tradiční časový rámec 18 až 24 měsíců je v éře exponenciálního růstu LLM prostě neudržitelný.
SoftBank se s novou firmou Roze AI snaží zaútočit přímo na tento problém. Nejde o žádné drobné optimalizace. Cílem je radikálně zkrátit dobu výstavby nasazením autonomních robotů pro automatizaci klíčových fází, zejména sestavování samotných serverových farem. Je to logický, i když extrémně ambiciózní krok.
Tohle není jen nápad na papíře. SoftBank na této vizi pracuje už delší dobu. Jejich projekt datacentra v Hokkaidó je toho důkazem. Tam už testují koncept takzvaných „robot-friendly“ serverových racků. Představte si to jako stavebnici navrženou od začátku pro stroje, ne pro lidi.
Základem je bez-kabelový design racků splňující specifikace Open Compute Project (ORV3). Odpadá tak největší noční můra manuální práce – správa stovek kabelů. Roboti se orientují pomocí QR kódů a LiDARu a těžké servery instalují s laserovou přesností. Hardware je uzpůsoben stroji.
Na práci jsou určeny dva typy strojů: autonomní mobilní roboti (AMR) a automatizované vysokozdvižné vozíky (AGF). Jejich úkolem je manipulace s těžkými a citlivými serverovými moduly, což je úkol, který je pro lidi fyzicky náročný a náchylný k chybám. Automatizace zde nesnižuje jen náklady, ale hlavně zvyšuje rychlost a přesnost montáže.
Samotná robotizace na stavbě je ale jen částí skládačky. SoftBank už dříve ukázala svůj přístup při konverzi staré továrny Sharp na LCD panely na masivní datacentrum. Využití existující infrastruktury, napájení a chlazení ukazuje na myšlenkový směr, kde je rychlost a efektivita nadřazena všemu.
Skutečnou zkouškou ohněm ale nebude japonský testovací polygon. Problémem bude nasazení v reálném, chaotickém prostředí americké stavby, kde se autonomní systémy musí koordinovat s desítkami dalších profesí. Integrace s elektrikáři a instalatéry bude mnohem větší výzva než samotný pohyb robota v čistém prostoru.