Microsoft se na Xbox Games Showcase pokusil ukázat sílu, ale výsledkem je jen další zmatek. Oznámení, že Gears of War: E-Day bude Xbox exkluzivita, jde přímo proti nedávné strategii otevírání se jiným platformám. Tohle není restart, tohle je krizová komunikace v přímém přenosu.
Sedím, sleduju Xbox Games Showcase a víceméně přikyvuju. Jasně, další Fable, remake Halo, fajn. Všechno hezky multiplatformní, jak nám Phil Spencer a po něm i nová šéfka Asha Sharma slibovali. Prachy jsou holt prachy a prodávat hry i na PlayStationu dává smysl. Už jsem si skoro myslel, že v Redmondu konečně chytili nějaký směr.
A pak to přišlo. Gears of War: E-Day. Trailer jak víno, surový, zpátky ke kořenům. Paráda. A hned po něm ledová sprcha: Xbox console exclusive. Moment, cože? V hlavě mi to šrotovalo. Takže Halo, jedna z největších značek, může na PS5, ale Gears, další pilíř Xboxu, najednou ne? To mi prostě hlava nebere.
Celá ta mantra o „návratu Xboxu“, kterou teď tlačí nová šéfka, měla být o síle, o sebevědomí. Místo toho to působí jako panické rozhodnutí, které popírá kroky udělané sotva před pár měsíci. Připomíná mi to startup, co každé pondělí mění byznys plán, ne korporaci za biliony dolarů. Je v tom vůbec nějaká strategie, nebo se tam rozhoduje podle toho, kdo měl zrovna na poradě silnější hlas?
Když se na to podívám s odstupem, je ten chaos ještě zřetelnější. Fable a Halo: Campaign Evolved jdou na PlayStation. To je fakt. Ale Gears of War: E-Day a Clockwork Revolution? Ty ne. Ty jsou jen pro nás, pro věrné Xbox hráče. Microsoft se nám tím snaží říct co? Že některé značky jsou víc exkluzivní než jiné? Že si máme koupit jejich konzoli kvůli dvěma hrám, zatímco další dvě si můžeme zahrát u souseda na PS5?
Je to prostě guláš. A uprostřed toho všeho vytáhnou speciální edici Xboxu k 25. výročí. V průhledném zeleném plastu, jako ten původní. Hezká nostalgie. Ale je to jen marketingová vata, která má zakrýt fakt, že nikdo vlastně neví, co bude za půl roku. Když nevíš kudy kam, prodej lidem vzpomínky. To funguje vždycky. Na chvíli.
Nejvíc frustrující na tom je, že tahle schizofrenní strategie nakonec neuspokojí nikoho. Majitelé Xboxu nemají jistotu, že jim „jejich“ exkluzivity zůstanou. Proč investovat do ekosystému, který je tak děravý? Hráči na PlayStationu jsou zase naštvaní, že si jedny hry od Microsoftu zahrají a jiné ne, přičemž logika výběru je naprosto nečitelná.
Microsoft se snaží sedět na dvou židlích. Chce příjmy z multiplatformních prodejů, ale zároveň se bojí úplně opustit koncept exkluzivit, který byl desítky let základem konzolových válek. Výsledkem je nepřesvědčivý a zmatený hybrid, který podkopává důvěru na všech stranách. Je na čase si vybrat, Microsofte. Protože tohle váhání je horší než jakékoliv jasné, i když třeba bolestivé, rozhodnutí.