Tvůrce VLC řeší nervový systém pro roboty. Jmenuje se Kyber a slibuje 8ms latenci
Jean-Baptiste Kempf, jméno za legendárním VLC, se pustil do jednoho z největších problémů robotiky: latence. Jeho nový projekt Kyber není další framework, ale nízkoúrovňová infrastruktura pro ovládání strojů v reálném čase. A čísla vypadají zatraceně dobře.
Každý, kdo zkusil na dálku ovládat cokoliv přes standardní video stream, zná ten pocit. Zpoždění. Obraz se seká, příkazy dorazí pozdě a celá operace je spíš hádání než přesná práce. Přesně tohle je bariéra pro skutečnou teleprezenci a ovládání fyzické AI.
Do hry teď vstupuje Jean-Baptiste Kempf. Chlapík, který má na svědomí, že si na počítači přehrajete prakticky jakýkoliv video formát. Jeho nový projekt Kyber si bere na paškál právě tenhle problém. Nejde o další komplexní robotický operační systém, ale o specializovaný SDK. O nervový systém.
Stojí to celé na protokolu QUIC. Zjednodušeně řečeno, je to taková chytřejší a pro reálný svět odolnější verze UDP, kterou tlačí hlavně Google. Kyber na tom staví vlastní stack, který synchronizuje video, audio, senzorická data a hlavně řídicí povely do jednoho balíku. Vše je navrženo pro co nejrychlejší doručení. Žádné zbytečné bufferování.
Výsledky? Tady to začíná být zajímavé. Kempf mluví o latenci „glass-to-glass“ kolem 8 milisekund. To je zobrazení reality na jednom konci a reakce na ni na druhém. Pro srovnání, běžný video streaming se pohybuje ve stovkách milisekund. Na CESu prý předvedli ovládání roveru s odezvou řídicí smyčky kolem 10 ms. Stabilně. I přes nedokonalou síť.
Je to náhrada za ROS (Robot Operating System)? Vůbec ne. A to je na tom to podstatné. ROS je komplexní sada nástrojů pro navigaci, plánování a komunikaci mezi moduly. Kyber je čistě transportní a řídicí vrstva. Soustředí se na jediný úkol: přenést signály tam a zpět s minimálním zpožděním a jitterem. Je to specializovaný nástroj, který může běžet pod ROSem nebo úplně samostatně.
Ve výsledku tak Kyber necílí na to, aby robotovi dodal inteligenci. Cílí na to, aby propojil operátora nebo AI se vzdáleným strojem tak těsně, jako by šlo o prodloužení vlastního těla. A to je pro drony, vzdálenou údržbu nebo „fyzickou AI“ naprosto klíčová schopnost.