Přeskočit na obsah

Roste s AI produktivita? Ano, a odnáší to mozek.

Aktualizováno: 17. 11. 2026, Zabere vám 4 minuty času S pomocí AI

Roste s AI produktivita? Ano, a odnáší to mozek.

Díky umělé inteligenci toho odbavíme víc. Mnohem víc. Co jde ale ruku v ruce s tím je, že ve dvě odpoledne je člověk často psychicky na konci sil.

Díky umělé inteligenci toho odbavíme víc. Mnohem víc. Co jde ale ruku v ruce s tím je, že ve dvě odpoledne je člověk často psychicky na konci sil.

Není to ale paradox. Je to logický důsledek toho, co AI lidem, co se "živí hlavou", v pracovní rutině sebrala.

Zmizela opičí práce

Dřív měl den i "měkké" úseky. Přepisování tabulek. Vyplňování formulářů. Rutinní kód, u kterého mozek jede na půl plynu.

Právě tohle AI umí skvěle a rychle. Tak jsme jí to předali, že se budeme věnovat tomu, co má skutečnou hodnotu.

A tak nám zůstala práce, která je skoro pořád mentálně náročná. Rozhodování. Specifikace. Review. Kontext. Tlak na kvalitu. Přes den skoro není chvíle, kdy si mozek vydechne.

Context switch a „ještě jen promptnu“

Co se u nás prakticky děje víc než dřív je, že jedeme víc projektů najednou. Extrémní context switch je složitá věc ustát i bez AI. No a s AI se dramaticky zrychlilo tempo, ve kterém mezi kontexty skáčeme. Promptnu, nechám to pracovat a přepínám na další vlákno. Těch vláken mi jede občas i 6 najednou. Rekord byl myslím 14 běžících agentů najednou.

A pak je tu návyk, který vypadá nevině: "ještě dopíšu prompt"... Nebo telefon na obědě. Ještě jedna úprava. Ještě jeden draft, ať to nezapomenu. Ještě jedna odpověď.

Mozek si nevydechne. Jen přepíná.

Když rozhodnutí nestihnou vyzrát

Nedávno jsem dělal specifikaci celého modulu v ERP na míru pro zákazníka. Prakticky za den.

Bez AI by to byl zhruba objem na dva týdny. A mezitím by ta rozhodnutí měla čas vyzrát. Sednout. Vrátit se k nim. Přepsat, co den předtím vypadalo geniálně.

Teď stejný objem informací a velkých rozhodnutí přijde naráz. Produktivita vypadá skvěle a úspora je obrovská. Platíme za to jinde: po pár hodinách téhle práce je mozek zákonitě unaven.

AI na autopilota

A unavený mozek přestává mít kapacitu dělat rozhodnutí s nejlepším svědomím.

Konec dne se pak trochu promění v AI na autopilota. Pořád něco vzniká. Pořád to vypadá produktivně. Jen už nevím, jestli rozhoduju ještě já, nebo jen odklikávám, co mi nástroj podsunul. Už prostě nemám sílu to pořádně pročítat a kriticky posoudit.

To je pro mě ten pravý „AI brain fry“, jak jsem nedávno narazil, že se ten fenomén jmenuje.

Už víme, co AI přináší

Infrastrukturu kolem AI jsme už dost odladili. Pattern je vidět: víc outputu, nárůst kvality na mnoha místech. Ale i nové chyby, které jsme dříve neznali.

Nebudu sem dávat procenta a průměrné úspory hodin. Mezi obory a činnostmi se to liší extrémně. Někdy je to spíš komfort. Někdy je to překročení prahu, že "dřív bych to nedokázal a teď to jde". Vzorec, který to v našich pracovních dnech je: když zmizí odpočinková rutina, zbývá jen heavy cognition (nevím, jak to nazvat česky).

Ještě nevíme, jak v nové době udržitelně pracovat

Jestli to na sobě cítíte taky, nejste v tom sami. Jsme prostě v novém režimu práce, na který jsme ještě neměli čas si vybudovat hygienu.

Ano, pomůže jít se projít. Pauza je součástí odpovědi. Ale sama o sobě nestačí, když je celý den poskládaný jen z mentálně těžkých bloků a z každé pauzy nás bude odrazovat pocit prokrastinace.

Čeká nás, že se v tom učit fungovat a nezbláznit se. Hlídát, kdy už rozhoduju unavený. Přestat se zaměřovat na "jedu naplno a generuju hodně výstupu" a místo se držet v módu "pořád mi to ještě myslí a vnímám".

Obrázek: AI

Autor článku
Foto Jaromír Šetek
Jaromír Šetek

CEO & digitální strategie

Profil autora
Medvěd lední

Zajímá vás k tomu více?

Napište. Ozveme se, i když to není poptávka.

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů .